Network Weavers: Women in CIAM Circles

Tento seminář, pořádaný v rámci výstavy Interwoven: Women Architects and the Resilience of Modernist Networks, zkoumá rozmanité role, které ženy zastávaly v prostředí CIAM (Mezinárodních kongresů moderní architektury). Kromě toho, že působily jako architektky a designérky, ženy také plnily úlohu intelektuálních zprostředkovatelek, organizátorek, sekretářek a partnerek, které pomáhaly udržovat a utvářet sociální a profesní sítě modernismu.

Přednášky a diskuse se zaměří na práci a aktivity Barbary Brukalské, Caroly Giedion-Welcker, Ise Gropius a Heleny Syrkus a zdůrazní, jak jejich přínos podporoval intelektuální, organizační a kulturní infrastrukturu sítě CIAM. Po semináři bude následovat komentovaná prohlídka výstavy.

Více informací:
Aleksandra Kędziorek, Endurance and Fragility of Support Networks
„Drahá Heleno, na tvůj dopis je velmi těžké odpovědět, on to ale ve skutečnosti ani nebyl dopis, viď? Znám tě již tolik let (…), že nechci, abychom spolu mluvily prostřednictvím hlásné trouby jazykem politických pamfletů a klišé“ napsala Ise Gropius Heleně Syrkus v dopise z roku 1950, který předcházel jejich devatenáctiletému přerušení kontaktu. Mezinárodní sítě, které architekti ze střední a východní Evropy vybudovali ve 20. a 30. letech, byly během bouřlivé druhé poloviny století vystaveny četným zkouškám. Zatímco sdílené zkušenosti migrace, věznění či ekonomických potíží mnohé vztahy posílily, politická rozhodnutí přijatá po druhé světové válce vedla k rozkolům, jejichž náprava často trvala roky. Přednáška sleduje tři ženy ze střední a východní Evropy zapojené do kruhů CIAM – Helenu Syrkus, Margarete Schütte-Lihotzky a Ise Gropius – a prostřednictvím mapování jejich mnohovrstevnatých životních osudů zkoumá význam profesních i osobních podpůrných sítí v dobách nejistoty.

Almut Grunewald Sigfried Giedion a Carola Giedion-Welcker patří k nejvýjimečnějším párům dvacátého století. Oba působili jako rovnocenní partneři na několika avantgardních frontách najednou, od architektury přes výtvarné umění až po literaturu. V kruhu přátel Giedionových se pohybovalo mnoho slavných párů: Hans Arp a Sophie Taeuber-Arp, Lucia a László Moholy-Nagyovi, Peggy Guggenheim a Max Ernst, Nora a James Joyceovi, Alvar a Aino Aaltoci, Barbara Hepworth a Ben Johnson a samozřejmě Ise a Walter Gropiusovi. Spolupracovali, soupeřili spolu a navzájem se inspirovali ve své práci. Mezi jmenovanými však byly i ženy, které se vzdaly vlastních ambicí, aby se staly partnerovou asistentkou, múzou či agentkou. Jednou z nich byla Ise Gropius, která po počátečních úspěších jako novinářka dala své spisovatelské schopnosti výhradně k dispozici svému manželovi pro jeho eseje a přednášky a zároveň se ukázala být nadanou kronikářkou. Například v roce 1954 zasílala svým přátelům v Curychu podrobné zprávy z tříměsíční cesty do Japonska – jediné známé ucelené texty z poválečného období. Různé role, které tyto dvě výjimečné ženy, Ise Gropius a Carola Giedion-Welcker, sehrály v síti uměleckého a architektonického modernismu, jsou zřetelně patrné v jejich dlouholeté korespondenci, jež je součástí sbírky Giedion uložené v archivu gta na ETH v Curychu.

Vystoupí:
Małgorzata Jędrzejczyk je historička umění, kurátorka a expertka na kulturní diplomacii. Působí jako odborná asistentka na Akademii výtvarných umění v Katovicích a vede interdisciplinární program „Exercising Modernity“, realizovaný Instytut Pileckiego v Berlíně. Doktorát z dějin umění získala na Jagellonské univerzitě a absolvovala interdisciplinární doktorský program Environment–Technologies–Society (tamtéž). Studovala také na Universität Wien a Humboldt-Universität zu Berlin. Je autorkou a editorkou publikací o umění a architektuře 20. a 21. století, mimo jiné: Die Moderne in Krakau (Müru Salzmann Verlag, Salzburg, 2025); Katarzyna Kobro: Movement of Space-Time (Muzeum Sztuki w Łódźi, 2021); Composing the Space: Sculptures in the Avant-garde (s Katarzynou Słobodou, Muzeum Sztuki w Łódźi, 2019). Byla kurátorkou výstav Marta Antoniak: Elementary Particles (Bunkier Sztuki, Krakov, 2025), Sections: Gallery of Polish Architecture of the 20th and 21st Centuries (s Kacperem Kępińskim a Weronikou Grzesiak, Národní muzeum v Krakově, od roku 2021), Identity: 100 Years of Polish Architecture (Národní muzeum v Krakově, 2019) a Composing the Space: Sculptures in the Avant-garde (s Katarzynou Słobodou, Muzeum umění v Lodži, 2019). Je členkou Mezinárodní asociace výtvarných kritiků (AICA) a polské Asociace historiků umění.

Aleksandra Kędziorek je historička umění, kurátorka, výzkumnice a editorka působící ve Varšavě. Absolvovala Institut dějin umění na Varšavské univerzitě a CuratorLab na Konstfack University of Arts, Crafts and Design ve Stockholmu. Její práce se pohybuje na pomezí architektury, designu a vizuálního umění. Ve své kurátorské praxi se snaží zohledňovat historicky podmíněné a podnětné kontexty. Prostřednictvím výzkumných strategií hledá inspiraci a tvůrčí odpovědi v minulosti pro výzvy současnosti. V poslední době se zaměřila na téma pocitu bezpečí v architektuře (Lares and Penates, výstava vznikla spolu s Krzysztofem Maniakem, Katarzynou Przezwańskou a Maciejem Siudou pro Polský pavilon, Benátské bienále architektury, 2025), na využití textilu v interiérech před rozšířením elektřiny (The Clothed Home, putovní výstava vytvořená s Alicjou Bielawskou a studiem Centrala pro Polský pavilon na London Design Biennale, 2021) a na úlohu vodních rostlin v modernistické architektuře (White Waterlilies, Centrala, intervence v Pavilonu Miese van der Rohe v Barceloně, 2022). Dříve koordinovala mezinárodní výzkumný a výstavní projekt o Oskaru a Zofii Hansenových v Muzeu moderního umění ve Varšavě a starala se o jejich letní dům v Szuminu (2013–2017). Je spolueditorkou publikací CIAM Archipelago: The Letters of Helena Syrkus (s Katarzynou Uchowicz a Majou Wirkus, 2019) a Oskar Hansen: Opening Modernism (s Łukaszem Rondudou, 2014) a dalších. Vyučuje na School of Form, Fakultě designu univerzity SWPS ve Varšavě.

Almut Grunewald je historička umění, kurátorka a členka vědeckého týmu archivu gta v rámci Institutu pro historii a teorii architektury (gta) na ETH v Curychu. V roce 2014 dokončila doktorát na Technické univerzitě v Mnichově na téma „Frederick Kiesler. Jeho sochy a jeho otevřený umělecký koncept“. V letech 2016–2018 vedla výzkumný projekt Sigfried Giedion a Carola Giedion-Welcker v archivu gta a editovala publikaci The Giedion World: Sigfried Giedion and Carola Giedion-Welcker in Dialogue (Scheidegger and Spiess, Zurich, 2019). Společně se Sokratisem Georgiadisem spolueditovala nedokončený knižní projekt Sigfrieda Giediona Die Entstehung des heutigen Menschen (gta Verlag, Zurich, 2023). Nedávno editovala knihu Cooking Up Dinner Speeches (gta Verlag, Zurich, 2025) o Ise Gropiusové a jejích dojmech z tříměsíční cesty do Japonska s manželem Walterem Gropiusem.

Moderuje: Martina Hrabová

Pořádáno ve spolupráci s Polským institutem v Praze a s Pileckého institutem v Berlíně.