Nedokončený příběh: Adéla Jůnová Macková a Jiří Žák (on-line)

V souvislosti s výstavou Aly Younis Vysoká přehrada: Moderní pyramida v Galerii VI PER představí Adéla Jůnová Macková a Jiří Žák svůj výzkum o vztazích Československa a Egypta, potažmo Sýrie, v 50. až 70. letech. Přednáška Adély Jůnové Mackové se zaměří na československé vztahy s Egyptem, navázání hospodářských a kulturních dohod a jejich důsledky pro československou egyptologii. Na základě československé kulturní delegace v Egyptě v roce 1956, které se zúčastnili i egyptologové František Lexa a Zbyněk Žába, byla připravena kulturní dohoda mezi oběma zeměmi, v rámci které byl založen i Československý egyptologický ústav s působností v Praze a Káhiře. Jeho práce na koncesi v Abúsíru byla posléze rozšířena o účast československých egyptologů na záchranných pracích v Núbii v rámci rozsáhlé akce koordinované organizací UNESCO v místech, která měla být zatopena v důsledku stavby Asuánské přehrady.

Jiří Žák dlouhodobě zkoumá problematiku exportu českých zbraní na Blízký východ v kontextu identity postkomunistických zemí a její dekonstrukce skrze nezápadní perspektivy. Jeho film Nedokončený milostný dopis (2020, 23 min.), který v rámci programu představí, je autorskou koláží archivních materiálů, dokumentárních snímků ze 60. a 70. let, které propagandistickým způsobem nahlížejí působení tehdejšího Československa v Sýrii, včetně stavby ropné rafinérie v Homsu postavené československým podnikem zahraničního obchodu Technoexport. Film je lyrickým převyprávěním propagandy založené na intuitivně-poetických východiscích, jakýmsi nedopsaným milostným dopisem, který vypráví o konci partnerského vztahu nejenom dvou lidí, ale i dvou zemí.

Harmonogram:
18.00 Adéla Jůnová Macková: Československo a Egypt v 50. a 60. letech
18.30 Jiří Žák: Nedokončený milostný dopis, 2020, promítání s komentářem umělce
19.00 Adéla Jůnová Macková a Jiří Žák v konverzaci s Rado Ištokem a otázky publika

Adéla Jůnová Macková působí v Masarykově ústavu a Archivu Akademie věd ČR. Vystudovala moderní hospodářské a sociální dějiny na FF UK a zaměřuje se na dějiny vědeckých institucí a orientalistiky, dějiny cestování a hospodářské dějiny se vztahem k Blízkému východu v letech 1918–1938. Je autorkou mnoha vědeckých článků a knihy Nerovné partnerství. Československo-íránské vztahy 1918–1938 (Praha, 2013), dále pak spoluautorkou publikacíS diplomatem v Orientu. Cyril a Pavla Duškovi v Egyptě (1922–1924) (Praha, 2014), Českoslovenští vědci v Orientu I. a II. (Praha, 2012 a 2013) a Expeditio Obenberger (Praha, 2012), a také spolu-redaktorkou sborníku Crossroads of Egyptology. The Worlds of Jaroslav Černý (Praha, 2010).

Jiří Žák je absolventem Akademie výtvarných umění v Praze, působí v kolektivu Ateliér bez vedoucího a pracuje pro Artyčok TV. Jako umělec pracuje především s pohyblivým obrazem a videoinstalacemi, ve kterých se zpravidla prolíná výzkumná složka s poetickou linií a formou vyprávění. Zajímá se o identitu postkomunistických zemí a její dekonstrukci skrze nezápadní perspektivy. Dlouhodobě zkoumá například problematiku exportu českých zbraní na Blízký východ, důležitým tématem je pro něj také společensko-politický vztah k informacím zveřejněným skrze média a v  prostředí internetu. Jeho nejnovější práce se věnovaly také environmentální úzkosti. V roce 2015 byl laureátem ceny EXIT, v  roce 2017 byl finalistou soutěže Jiné vize na festivalu PAF v Olomouci. V roce 2020 byl finalistou a jedním z laureátů Ceny Jindřicha Chalupeckého.